Miluju sčítání lidu, neb vás může nasměrovat, kde máte dál své předky hledat. Díky němu můžete psát příběhy svých předků a těch důvodů, proč ho na své badatelské cestě využít je více. Pojďte proniknout do jeho tajů.

Živé vysílání, či článek?

Sčítání lidu je poklad pro váš rodokmen

Sčítání lidu je určitý typ evidence obyvatel. Sčítáme se i teď. Jako malá holka si pamatuji, jak mamka jeden ročník vyplňovala. Mohlo mi být tak 11 v roce 2000. Kdo jsme, jaké národnosti, k jaké církvi se hlásíme, čím se živíme, kolik nás je v jedné domácnosti.

Jednotlivé ročníky sčítání lidu

A podobně to bylo i postupem času dál do minulosti. Vás jako badatele bude nejvíce zajímat ročník 1921. Níže uvádím pár důvodů, proč je třeba i tento rok pro badatele zásadní.

No a další ročníky byly po deseti letech 1910-1880, 1869 a začalo se v roce 1857. Tedy matriky nemusí být jedinými zdroji informací o vašich předkách. Naopak pokud je to jen možné, využijte ho. A ptáte se proč? Tady máte pár důvodů.

5 důvodů, proč sčítání lidu využít při hledání předků

Překlenutí živé matriky

Prakticky bych měla tento bod i hned ten druhý dát dohromady, protože se prolínají. V roce 1921 jsem v horažďovickém sčítání lidu zjistila, že společně s mojí praprababičkou Františkou Žahourovou a prapradědou Josefem Žahourem žila i jejich 3-letá vnučka. A už jsem z dřívějšího bádání věděla, že poslední digitalizovaná matriční kniha narození je jen do roku 1907. Tedy o této jejich vnučce bych tedy vůbec nevěděla. Dokázala jsem se o ní získat aspoň pár informací.

Příběhy předků

A tady mohu psát další její příběh. Prakticky žila se svým dědou a babičkou. V době sčítání lidu její maminka uvedená není. A od mamky s babičkou vím, že její maminka a moje prababička Růženky – byly sestry – byly v určité době ve službě ve Vídni. Možná to byla právě ta doba. I když obě dvě se v roce 1921 v červenci vdávaly, a to dokonce ve stejný den! Ale to jsem ale zjistila zase přímo z oddavek.

A nebo další příběh prababičky Růženky, respektive jejího staršího bráchy Jeníka. V rodině jsme věděli, že byl z prvního manželství prapradědy Josefa, a že se z 1. světové války vůbec nevrátil. Prohlásili ho za nezvěstného. Z tištěné publikace Horažďovic jsem se dokonce dozvěděla, že byl v Srbsku. A to hned v roce 1914.

Ale co chci sdělit? Sčítání lidu z roku 1910 mi poskytlo informaci, že by prý už neměl být v Horažďovicích, ale ženatý v Písku. A snad i dokonce přímo jméno jeho manželky. Ale to je už dávno, co jsem to hledala a viděla, tak si to přesně nepamatuji.

Nicméně se mi podařilo dohledat, jak jejich oddavky, ale taky narození dvou dcer a úmrtí jedné z nich. Kam se pak poděla ta přeživší vlastně nevím. Nikdo z naší rodiny nevěděl. Ale v matrice narození byl nějaký údaj Příbram, nebo Pardubice.

A zajímavé na tom ještě je to, že se děvčata jmenovala stejně jako moje prababička Růženka a její dcera Zdenička, moje babička. Pamatuji si, že snad obě dvě měly dvě jména. Ale jak je možné, že ty jména byly v jeho rodině a moje rodina o tom vůbec nevěděla! Vždyť si přeci snad prababička Růženka se svým bráchou, byť do Písku, snad psala. Kdo ví, po kom vlastně měla moje babička jméno. Jestli po své starší sestřenici, a nebo po moc hodné paní pekařce z Nebušic. Aspoň tak mi to řekla moje mamka.

A když půjdu po stopách mého rodného příjmení VACKOVÁ, tak též se dozvídám velmi zajímavé a možná až šokující informace. Ze sčítání lidu v roce 1869 v Libušíně 48 žije můj 3*praděda Josef VACEK se svojí ženou, mojí 3*prababičkou, Marií, rozenou JERMANOVOU z Libušína 18. Mjaí tucet dětí… a to skoro pomálu doslova! Zrovna jim se narodilo celkem 11 dětí a v daném roce žije na uvedeném čísle popisném hned 8 jejich dětí! A nejstarší syn Antonín už má dokonce i svoji vlastní rodinu.

A když se posunu v čase o 11 let později, do roku 1880, tak s Marií a Josefem už jsou uvedeni jen 3 děti. ALE! U dvou dcer je napsáno, že jsou služkami ve Slaném a můj prapraděda Alois VACEK je v uvedenou dobu, podotýkám v 15 letech, v Sarajevu v Bosně jako vojínem / hudebníkem u 77. pluku.

Takže to jsou ty taje a zároveň fascinující příběhy, kdy některé jsou částečně ověřené, některé zůstanou jen v hypotézách a v ústním, či možná písemném projevu. Pokud je Vy zapíšete a předáte je Vašim dalším generacím potomků.

Sourozenci předků

A už sami vidíte, že jsou tam ne jen příběhy, ale že se dozvídáme plno zajímavých věcí i o sourozencích vlastních předků. Ve sčítání lidu máte prakticky přehled o tom, kolik v danou dobu měl váš předek živých sourozenců. A ano, prapraděda Alois měl obrovskou rodinu. Ale to i prababička Růženka. Byla z 15 dětí ze dvou manželství svého tatínka, ale jen 10 se jich dožilo dospělosti a „jen“ 6 z nich mělo potomky.

A teď si vemte, kolik máte jen svých vlastních předků v každé generaci. A teď, když si spočítáte, že každý váš předek měl, berme to v průměru 6 sourozenců, kteří se té dospělosti dožili. No a samozřejmě ti měli své potomky do současných dnů. Takže možná ani nevíte, že vaše kamarádka z tábora, nebo spolužák ze střední jsou s vámi příbuzní z x-tého kolene, protože se vztahy v minulosti zpřetrhaly, sourozenci se odstěhovali a už dál v kontaktu nebyli…

Ale teď přicházíte na scénu Vy a můžete vypátrat, kdo sourozenci vašich předků byli, jak se jmenovali a s trochou umu a štěstí najít i jejich potomky v dnešní době.

Množství informací na jednom místě

A to ještě nemluvě o tom, kolik dalších informací můžete zjistit jen z 1 jediného historického zdroje. Sčítání lidu se snad žádní jiný zdroj v bohatosti informací nevyrovná. Přemýšlím, ale spíš ne.

Dozvíte se třeba data a místa narození. Máte v něm uvedenou hned celou rodinu, což může být i klidně 11 osob, ale taky 3. Zjistíte, čím se živil majitel bytu. Uměli všichni číst a psát? Pomáhaly ženy v domácnosti, a nebo pomáhaly při hospodářství? Děti chodily do školy? Do jaké? Byli někde ve službě? Byli opravdu přítomni všichni? Jak už jsem zmiňovala bratra mé prababičky Růženky Jeníka, že už v Horažďovicích v době sčítání lidu v roce 1910 nebydlel.

Data předků, která vás nasměrují do matrik

A dostáváme se k tomu, že vás tyto informace mohou nasměrovat přímo do matrik. A pak můžete vesele hledat dál a dál. Jednoduše nemusíte třeba prohlížet matriční knihu stránku po stránce, ale jdete skoro najisto!

Přidejte se do skupiny Rodokmeny s vášní & Zaujme vás Databáze předků?

Jelikož, že zkušenosti už vím, jak je sčítání lidu pro bádání zásadní a jak řešíte, kam a jak si data o svých předcích ukládat, tak jsem aktuálně pro vás vyladila Databázi předků. Můžete se totiž dozvědět, kde jsou digitalizované sčítací operáty, jak se těmto dokumentům reálně v badatelské hantýrce říká.

Zároveň vás zvu i do FB skupiny Rodokmeny s vášní. Pojďte načerpat inspiraci, zeptat se, potkat možná své „ztracené příbuzné“.